Největší chyby, které sportovci v přípravě dělají

1. Trénink ve špatné intenzitě

„Pokud budeš trénovat příliš tvrdě během volnějších tréninků, brzy začneš trénovat příliš volně během těch těžkých.”

Kvalitní trénink nemá nic společného s intenzitou. I obyčejný lehký trénink může být (ne)kvalitní. Vždy jde pouze o to, jak je trénink provedený. Úspěšný trénink stojí na kontrastech – nízká intenzita by měla být opravdu nízká a těžké tréninky opravdu těžké.

Špatně nastavená intenzita tréninku je jedna z nejčastějších chyb, která může i vám podkopávat dlouhodobý progres. Mnoho sportovců má tendenci absolvovat volné tréninky příliš rychle, protože se cítí dobře. Nechtějí “plýtvat časem” a často mají pocit, že vyšší intenzita je k cíli dovede rychleji. Jenže právě zde je ukrytý zásadní problém. Začne se stávat čím dál častěji, že na vysoce intenzivní trénink se člověk cítí více unavený než je vhodné a nedokáže ho absolvovat v plánované intenzitě a objemu. Tím pádem se okrádá o drahocenné intenzivní minuty, které organismus stojí hodně energie a právě tak i potenciální progres.

Klíčem k posunu není honit watty, pace a segmenty na Stravě na každém tréninku, ale respektovat plán a vědět, kdy zpomalit, aby byl prostor se výkonnostně posouvat dál.

2. Doplňování energie a hydratace 

„Není rychlosti bez síly a není síly bez kalorií.” – Olav Aleksander Bu

Tento stav je pro tělo tak vyčerpávající, že dostat se zpátky do “rovnováhy” může v horších případech trvat i 2 dny. 
Správné doplňování energie a hydratace je základ nejen pro výkon, ale i pro dlouhodobou prevenci zdravotních problémů. Tělo bez dostatku kalorií a tekutin nefunguje optimálně – klesá síla, zpomaluje se regenerace a zvyšuje se riziko zranění či vyhoření.

3. Nekonzistentní denní režim

„Čím konzistentněji organismus vystavujete specifickým podnětům, tím efektivněji se adaptuje a optimalizuje své fyziologické funkce.”

Nekonzistentní denní režim je tichý sabotér progresu a regenerace. Tělo funguje na základě biologických rytmů, které ovlivňují vše od hormonální rovnováhy po energetický metabolismus. Střídání ponocování s ranním vstáváním, nepravidelné stravování a tréninky bez jasného plánu ztěžují adaptaci a brzdí optimalizaci procesů nezbytných pro dlouhodobý progres.To vede k horší kvalitě spánku, zhoršené adaptaci na trénink a pomalejšímu zotavení.

Pravidelný spánek, pevně dané časy jídla a systematický přístup k tréninku vytvářejí předvídatelné prostředí, kde tělo dokáže lépe fungovat. Stabilní režim umožňuje efektivnější regeneraci, lepší využití živin a konzistentní výkon. Růst výkonnosti a dlouhodobá udržitelnost výkonů vyžaduje tvrdou práci, ale i správné načasování.

4. Podceňování regenerace

„Odpočinek není to samé co regenerace.”

Obyčejné krabicové dýchání (4s nádech - 4s zadržet dech - 4s výdech - 4s zadržet dech) je výborný a jednoduchý způsob, jak dostat tělo ze stresového režimu. Sauna zase podporuje cirkulaci, detoxikaci a vyplavení růstových hormonů. Nicméně základem vždy zůstává kvalitní spánek a dostatek energie. Bez toho se organismus nikdy nedostane do skutečné rovnováhy.

5. Mentální nastavení - Psychika, pesimismus

„Ať už si myslíš, že to dokážeš, nebo že to nedokážeš – pokaždé máš pravdu.“

Mentální nastavení hraje v přípravě sportovců zásadní roli a jeho podcenění může sabotovat nejen samotný výkon, ale i všechny další součásti tréninkového procesu. Pesimismus, chronický stres nebo nízká sebedůvěra mohou způsobit, že sportovec začne pochybovat o smyslu svého úsilí, což vede k nižší motivaci a menší ochotě podstupovat tvrdý trénink. Když se sportovec mentálně nastaví na neúspěch nebo se začne obávat selhání, může to ovlivnit jeho techniku, strategii i schopnost reagovat na nečekané situace během závodu.

Negativní myšlení navíc ovlivňuje regeneraci – stres zvyšuje hladinu kortizolu, což zpomaluje obnovu svalů, snižuje kvalitu spánku a oslabuje imunitní systém. I když sportovec trénuje fyzicky správně, jeho tělo se nemusí optimálně adaptovat, což může vést k přetrénování nebo zvýšenému riziku zranění. Mentální bloky mohou také ovlivnit výživu – sportovec může ztratit chuť k jídlu nebo podléhat nezdravým stravovacím návykům, což negativně ovlivní jeho energetickou bilanci a celkový výkon.

Psychika se přímo promítá i do samotného přístupu k tréninku. Pokud je sportovec negativně naladěn, může mít tendenci vynechávat klíčové tréninky, odbývat technická cvičení nebo se vyhýbat náročným úsekům přípravy. Naopak správné mentální nastavení, včetně vizualizace úspěchu, pozitivního vnitřního dialogu a přijetí neúspěchů jako součásti cesty, může vést k lepší disciplíně, efektivnější regeneraci a celkovému posunu výkonu na vyšší úroveň. Proto je práce na psychické odolnosti stejně důležitá jako fyzický trénink – hlava to vzdá dříve než tělo.