Sayfyho memoriál 28. 9. 2018 - pohledem Nadi

Krásný bajkový závod, který se bohužel váže k velmi smutné události.

Na závod je přihlášená celá naše rodina. Já, můj muž a Péťa jedeme 2 kola v kategorii dravci. Honzíka, i přes jeho protesty,  jsme přihlásili do hobíků a pojede jedno kolo 13km.

Náš 11 letý Honzík je zdatný sportovec. Na cyklodovolené s námi denně ujede 50-60km, chodí s námi po vysokých horách, obstojně plave a na hrazdě udělá 10 shybů. Ale nechce závodit a nemá rád nové věci.  Po kom to dítě je  Prý se na závodě vždycky zadýchá a to on nemá rád.. jo už vím po kom je ... :))) Když už ho konečně přesvědčíme tak se mu to líbí. 

Kolikrát si říkám jestli neděláme chybu, když ho občas do nějakého závodu přinutíme. Na Miladatlonu byl členem rodinné triatlonové štafety a byl nadšený, měl radost, že vyhráli. Večer a ještě celé ráno motivujeme Honzíka. Trať zná, ale sám to jet nechce. Já zas nechci, aby měl ve výsledkovce DNS, když pro to není žádný důvod. Přistoupila jsem tedy na kompromis a ráno se přehlásila z Dravců do Hobíků, budu dělat suport a pojedu s Honzíkem jedno kolo. 

Startujeme až ze zadních pozic, Honzík jede pěkně, v kopci maká a předjíždí, ale pořád nemá tu správnou bojovnou náladu. Jede kousek za mnou, na pohodu se zavřenou pusou, když jí náhodou otevře tak na mě volá : "Mamí, proč musím závodit ???!!!"  Chvilku zalituji, že jsem nenechala jeho startovné propadnout a nejela si svůj závod, protože tahle trať se mi líbí a jeho to evidentně nebaví. Před sebou máme týmové Koloshop kolegyně - Tamču s Esterkou. Hučím do Honzíka, že je dáme!!! Je mu to jedno. "Já rychlejš nemůžu, bolí mě nohy !!!! " Hovoří v souvětích... Už nevím jak ho povzbudit a snižuji se k úplatku.

Za předjetí holek, které máme na dohled, slibuji nezdravé předražené krokety s kečupem. "Já krokety nechci !!!" Hajzlik jeden malej...celé léto o ně žebrá na Barboře. Nabízím tedy 50 Kč, když trochu mákne, protože už je to fakt kousek a  žádný kopec před námi... Na prachy slyší, sláva.

Zrychlení obrovské. Předjíždíme jednoho závodníka za druhým. Ti, ale taky slušně makají, nechtějí se nechat předjet těsně před cílem. Lituji, že jsem mu nestrčila na startu kilo do dresu, určitě  bychom ten závod vyhráli. Tamča s Esterkou nám to taky nedávají zadarmo, funíme už všichni, před námi jede pilu ještě další holka, která před sebe nehodlá pustit malého kluka. Teď už vím, že už Honzík rychleji nemůže a pokud nás holky v cílovce přespurtují, tak mu tu padesátku stejně dám, protože se fakt snažil. Chci, aby si závodu odvezl pocit, že se mu to líbilo. Podezřívám holky, že schválně těsně před cílem vypustily a nechaly nás projet cílovou bránou jako první. Díky holky, máte u mě pifko. Honzík je v cíli nadšený, prý se mu nejvíc líbilo, když jsme zrychlili a závodili, to prý bylo super... mne z něho trefí....Samozřejmě ihned žádá svou odměnu, ale nemám drobné, tak musí počkat domů. :))

Tak zase za rok, to už bude Honzík mazák a pojede závod sám na sebe a já pojedu s Dravci.

Pořadatelům děkujeme za krásný den.

Naďa Bublová, ambasadorka Koloshopu