Na gravela Cannondale i s pupkem

V minulém týdnu jsem měla možnost zkusit potřetí v životě elektrokolo. Poprvé to bylo nějaké obyčejné kolo u Wolfgang See. Takové ta kola, co tam „hodíš euro“ a jedeš. Podruhé, to bylo nedávno na Lago di Garda. To už bylo jiné kafe. Celoodpružené enduro. Pěkně se svezeš do kopečků, hodně toho v rámci dne stihneš, no pěkný pojezd to byl né, že ne, ale pořád je to těžké a když ti dojde baterka, tak můžeš jít rovnou na pivo. Tak jsem šla.

A to nejlepší nakonec. Elektro Gravel Cannondale Topstone Neo. Na první pohled není vidět baterka a téměř nic není slyšet, takže když někoho předjíždíš a je trochu hluchý, tak zamachruješ. Většina elektrokol je dost těžkých, tohle ne. Na to, že se pořád bavíme o kole s motorem, má Topstone 14 kilo. Takže já, která u sebe nenosím lepení, bych ho zvládla hodit na rameno a dojít na autobus. Byla jsem se projet dvakrát a ani jednou jsem nestudovalo ovládání, je tam je jedno tlačítko. Zmáčkneš a jedeš. No ale asi jsem trošku měla. Protože až dnes zjišťuji, co ta podbarvení znamenala. Hrálo mi to tam diskotéku všemi barvami aneb tři stupně podpory a stav baterie.

Gravela jsem vyzkoušela do kopce, z kopce, v lese, na silnici. Je to kolo, kdy i když nebudeš mít zapnutou podporu, tak můžeš normálně jezdit, to mě baví. Pořád mi přijde, že musíš makat, že zadarmo to nebude, jako na jiných elkolech, kde jen trochu šlapeš a při největší podpoře to frčí, jak na mopedu. Obě vyjížďky jsem jela s kluky. No díky Bohu za těch 250 W. Pánové makali do kopce a já si pískala a stačila jim. Ještě bych ráda pár let jezdila na vlastní pohon, tedy na chleba s máslem, ale pak? Líbí se mi, že se na kole v tu chvíli maže výkonnostní rozdíl a i s tím pupkem si to člověk užije, i když není úplně ve formě. Baví mi, že oproti E-bike, je to i z kopce a v terénu skvěle ovladatelné. Řekla bych, že je to kolo na blbnutí, srandy v lese do kopce i z kopce, kolo na zážitky. To se mi líbí.

Laďka, ambasadorka Koloshop.cz