Na Gravel Blinduro jezdil David několik let sám, mně to většinou z vícero důvodů nevyšlo. Letos nám však všechno klaplo a tak jsme se do České Kanady vydali oba dva.
Na gravel kole jsem seděla loni v Chorvatsku a od té doby jen jednou na VLKovi. V tomhle ohledu jsem přípravu asi lehce podcenila, přeci jenom je gravel kolo trošku jiné a jezdí se na něm jinak než na horském nebo na silnici.
Gravel Blinduro, jak napovídá název, je závod naslepo. Trasa se jede vlastním pohodovým tempem, měřené jsou jen úseky, tzv. RZty. V tom je celý závod specifický a zajímavý, nikdo neví, jak budou jednotlivé RZty vypadat, jak budou dlouhé a kde končí. Takový formát závodu u nás mimo endura není a my mu tleskáme, fandíme a baví nás.
Gravel kolo nemám a tak jsem využila možnost půjčit si opět z Koloshopu Cannondale Topstone Apex 1, který jako vždy fungoval perfektně. Na kolo jsme dali vlastní karbonové záplety obuté do Pirelli Cinturato Gravel M a H. I přes extrémní výskyt defektů jsem nepíchla, tyhle pláště jsou zkrátka sázka na jistotu.
Nově jsme se s Davidem vybavili hrudním pásem Magene H603, který má velmi pohodlný popruh a skvěle funguje. Připojení ke Garminu přes ANT+ je otázkou sekund. Případně se k mobilu lze připojit pomocí Bluetooth, což mohu potvrdit ve spojení s aplikací Strava.
Celkem nás za dva dny na kole čekalo 10 RZ, 143 km a převýšení přes 2200 m. V RZtách jsem dohromady strávila 1:06 hod., dojela jsem jako 3. žena celkově, v kategorii pak 2.. Na svůj první gravel závod výsledek beru a těším se na příště.
Závod se letos přesunul z dlouholetého stanoviště do kempu Osika. Z hlediska vzdálenosti šlo o formalitu, ale kvalitou a komfortem to závod z mého pohledu posunulo zase dál. Předchozí lokalita byla řekněme trochu roztříštěná, zde se jednalo o celkem velkou plochu a celkově to působilo, že jsme všichni více pohromadě. Třešničkou na dortu byl rybník přímo v kempu, kam jsme se vydali hned po dojetí.
Tratě jsou každý rok v něčem jiné a to se potvrdilo i letos. První den byly RZ celkem dlouhé a místy vyžadovaly i trochu technické zručnosti v hrabance a té bylo dost oba dny. Vlastně toho bylo méně “do tempa” než jsem čekal a profil i terén se neustále měnil.
Závod jsem absolvoval podruhé na gravelu a jednou jsem jel na horském kole. I pro ty jsou vypsané kategorie zvlášť. Příště je tedy na místě srovnat bilanci.
S výsledkem jsem velmi spokojený, bez cíleného tréninku jsem byl celkově v součtu časů na 33. místě a v kategorii mi o jedno místo unikla top 10.
Tak snad zase za rok.
Když se kolem mě začaly šířit myšlenky o tom, že se Krušnoton opět vrací, byl jsem opravdu napjatý, jak to bude vypadat. Krušnoton jsem nikdy předtím nejel, neboť v době, kdy se jezdil, jsem o…
Koloshop Fest 2022 Obnovená akce Koloshop Fest 2022 je za námi. Rádi bychom se o fakta i dojmy podělili se všemi, kdo byli součástí, ať už jako pořadatelé, účinkující nebo návštěvníci. Myšlenka…
V posledních článcích Laďka popisovala dojmy ze závodů - Gravel Blinduro 2019 a MTB v Krušných horách. O prvním červencovém víkendu se konal tradiční Hopman triatlon. Jeden z pěti závodů, které…
Kvalita prověřená časem
Pouze ověřené produkty
Poradíme vám s výběrem
V zázemí dvou prodejen
Po - Pá: 9:00 až 17:00 hod.
Odpovíme do 24 hodin