Jak si Katka Neumannová užila Jizerskou 50?

Poslední měsíc před závodem jsem se aspoň donutila chodit častěji v Praze po práci běhat. Objela jsem si v Itálii Marcialonga „light“, tedy závod na 45 km a na poslední chvíli i něco málo nalyžovala. Kupodivu si tělo vzpomnělo a již zmiňovanou Marcialongu jsem jela dost dobře. Podmínky byly ale přesně takové, jaké jsem vždy milovala, tedy pevný odraz a rychlý sníh.

Na Jizerce mě čekaly trochu jiné podmínky a dva dny mrholení před hlavním závodem udělaly své. Naštěstí se dalo dobře namazat a klistrová kombinace od Swix fungovala velmi dobře.

Tím se ale dostávám ke dvěma chybám, které jsem udělala. Jednak jsem si nechala na holích malé závodní košíčky. Ty mi stejně jako mnoha dalším projížděly při odrazu mokrým sněhem až na dno a bylo to fakt nepříjemné. Také jsem se nechala postavit  do druhé startovní vlny, což bylo fajn na startu, kde jsem měla dost prostoru. Po 10 km jsem ale začala dojíždět závodníky z první vlny a občas jsem měla na trati dost „husto“ a stálo mě to čas a sílu se probíjet dopředu.

Do závodu jsem šla s tím, že nejedu pro výsledek, ale pro radost. To je u mě ale dost složité, protože když mám na sobě startovní číslo, neumím jet na výlet a pro radost. Takže jsem si nakonec dala pěkně zabrat a do cíle dojela hodně unavená. Vše ale přebila skvělá atmosféra, diváci i někteří závodníci, kteří mi na trati fandili.

To že bude Lucka v cíli jsem věděla, ale momenty před startem a po dojezdu pro mě byly dost emotivní a byl to ten nejlepší dárek k narozeninám. Takže ten nápad na obědě ohledně mé účasti na akci byl vlastně dobrý a jsem ráda, že jsem se nechala přemluvit….

Katka Neumannová, ambasadorka Koloshop.cz