Splněný sen: 5 měsíců na kole v Kanadě

Celý plán vyjet na tzv. Work Holiday, tedy pracovně cestovní víza, se zrodil už téměř rok před samotnou cestou. Po první neúspěšné žádosti o víza jsem odjel na několik měsíců do Švédska a co se nestane, druhá žádost je úspěšná! Ještě, že jsem si pár týdnů před odjezdem obnovil pas. Teď jsem musel skočit na 14h vlak do Stockholmu, nechat si za 30 vteřin odebrat otisky prstů a zase 14h zpátky vlakem na sever. Vyplázneš pár tisíc za víza s pojištěním a v tu chvíli teprve začíná ten pravý boj – sehnat práci, ubytování a podle toho vybrat i lokalitu v Kanadě. Za tři měsíce usilovného hledání jsme neměli nic víc, než pár nabídek práce za minimální mzdu a spoustu falešných ubytování. Kašlem na to říkám, letíme do Squamishe, tam je podmínka na kolo skvělá i na podzim, traily po neuvěřitelných kamenných slabech a máme tam kámoše, který v pohodě sehnal práci a bydlení do dvou týdnů.

Whistler

Tak tohle jsme rozhodně nemohli vynechat! Bikepark Whistler je přesně takový, jaký je prezentován ve videích. Na jednu stranu nabízí tratě špičkové kvality, na druhou stranu v porovnání s ostatními evropskými bikeparky na něm není nic až tak extra. Za tyhle smíšené pocity může nejspíš obrovský mediální boom, který se kolem Whistleru na internetu vytvořil. Největší kouzlo je v rozmanitosti tratí od několika jumpline přes flow traily až po technické traily plné kamenů, kořenů a velkých slabů, podobně jako ve Squamishi. Jen s tím rozdílem, že tady máte lano, které vás vytáhne nahoru. Taky biková komunita je tu skvělá a snadno se stane, že nastoupíte na stejnou lanovku jako Finn Iles, Jackson Goldstone nebo Brett Tippie. Prostě sen.

Pemberton

Na skok jsem zajel i více na sever do vzdálenějšího Pembertonu, které má atmosféru malého westernového městečka. Je to taková rozlučka s civilizací, kdy za ním už moc signálu nechytíte, za to medvěd grizzly může snadno chytit vás. Toby, jeden z mnoha Čechů v téhle oblasti, mě dovedl na místní specialitku v podobě luxusního sjezdu s převýšením přes 600 výškových metrů. Dali jsme si trail, který na začátku pokrýval sníh a led, postupně přecházející do potoka a mokrých skal. Na závěr jsme si užili prudké zatáčky v hromadách popadaného listí, a i na bláto nakonec došlo. Čistá radost, když jsme konečně dorazili na cestu k autu. Naopak v létě je podle vyprávění Pemberton známý velkým množstvím prachu a určitě jde taky o skvělé místo k ježdění.

North Vancouver

Traily na severu Vancouveru byl rozhodně velký zážitek. Místo, díky němuž je nyní po celém světě znám výraz North Shore MTB, používaný pro dřevěné lávky a velké skoky. Hned pár minut za městem totiž v lese můžete narazit na masivní dřevěné konstrukce, určené výhradně pro cyklistiku. Je neuvěřitelné, kolik staveb tam vyrostlo a bylo mi ctí některé z nich pokořit. Jedna z lávek naopak porazila moje lýtko, další zas urazila přehazovačku, no nic, to je část hry.

Abych celý trip nějak shrnul, zažil jsem a poznal spoustu věcí. Z technické stránky jsem byl nucen na místní ježdění naladit pláště v nejměkčí směsi s nejvyšší ochranou proti defektu, a stejně tak jsem dal druhou šanci bezdušovým vložkám Cush Core Pro, které fungují naprosto skvěle. Nutno ale říct, že Kanada není jen o ježdění na kole. 

Obdivovat krásu divoké přírody tady může každý a zážitky jako je setkání s medvědem nebo pumou jen tak někde nenasbíráte. Vzpomínky na drsný hike nebo lezení 300 m vysoké stěny zůstanou v hlavě navždycky.