Krušnoton 2018 pohledem našich ambasadorů - Bart

Letos byl start i cíl na Lázeňském náměstí a doufám, že to tak zůstane i do budoucna, protože zázemí zámeckého parku, je mnohem příjemnější než asfaltové parkoviště. Po startu se s Jirkou držíme na čele až pod Neznabohy, první ostrý kopec trhá dvousethlavý peloton na malé skupinky. Svatá pětice, je pět ostrých stoupání na Krušné hory: 1, Sněžník – ještě se držím. 2, Nakléřov – všichni mi ujíždí. 3, Komárka – chytám se nějakého maratonce ze Šumperka a spolu nám to jede pěkně. 4, Nové Město – křeče, déšť, ale žádná velká krize jako loni se nekoná. 5, Dlouhá Louka – hele ono to ještě jede :-)

Při druhém výjezdu od Flájí defektím zadní kolo, naštěstí na bufetu na Klínech na mě čeká Danča se svým doprovodným Focusem, vyměním duši, najím se a pokračujeme, opět i společně s Jirkou, do Českého středohoří. Každý kopec strašně kouše, v tom na Černice mi docházejí síly, zase ztrácím a při sjezdu do Lelova jen taktak vybírám ostrou pravou. Do cíle mě už Jirka doslova táhne za sebou

Je to tam, loni jsem dojížděl sám, se slzami dojetí v očích, letos s jedním z nejlepších přátel, v čase 9:22:30 na 81. místě (29. v kategorii). DÍKY VŠEM.

Bart