Vše jde perfektně, už nemusím tlačit na pilu, pochvaluje si Pogačar první týden Gira

Pogačar si během volného dne v Neapoli mohl užít trochu odpočinku, pravou neapolskou pizzu ovšem vynechal. „Měl jsem zmrzlinu a burger, možná si dám kousek pizzy na večeři, když nám ji tým připraví,“ svěřil se na online tiskové konferenci, během které byl velmi pozitivní. „Byl to mimořádně pěkný první týden s krásnými, ale i náročnými etapami. Užil jsem si to. Mám na kontě už tři etapová vítězství, z čehož mám samozřejmě velkou radost. Jsem hrdý na náš způsob závodění,“ pochválil také svůj tým, který byl v úvodu Gira kritizován. 

„Lidé mohou říkat, že tým není dostatečně silný, ale my znovu a znovu dokazujeme opak. I na tomto Giru ukazujeme, že jsme připraveni. Možná jsme na start nepřivezli ta největší jména, ale všichni do toho dávají maximum. Jsem velmi šťastný a hrdý na to, že mohu být součástí tohoto týmu. Panuje zde velmi dobrá atmosféra. Jsme jako rodina a v závodě to ukazujeme,“ dal jasně najevo svou spokojenost s výkony svých pomocníků.

Slovinec nezapomněl pochválit i pořadatele Giro d'Italia: „Ze všech Grand Tours, které jsem zatím jel, mám z tohoto Gira největší radost. Organizace je dobrá a letos máme štěstí na počasí. Etapy navíc nejsou příliš dlouhé. Zatím to jde opravdu perfektně. Je tu také mnohem méně stresu než třeba na Tour de France, ale nakonec všechny Grand Tours jsou náročné. Je to prostě náročné závodění po dobu tří týdnů.“

Ineos má dva trumfy

Pogačar se zatím nemusel poprat s příliš velkým odporem soupeřů, jede tak trochu svůj vlastní závod, ale stále dává najevo respekt. „Myslím, že se musíme připravit zejména na náročný třetí týden. Moji soupeři budou ještě útočit. Například Ineos Grenadiers má dva trumfy, s nimiž může hrát, Gerainta Thomase a Thymena Arensmana.“

„Očekávám další těžké etapy. Stále se může stát cokoliv. I na to se musím připravit, abych se dostal na hranici svých možností,“ vysvětluje Pogačar. Zároveň však může jet opatrně a případně i šetřit síly na červencovou Tour de France. „Trochu na ni myslím, proto jsem se svým současným náskokem spokojený. Teď už nemusím tlačit na pilu, nemusím najíždět čas, a můžu závodit trochu defenzivněji. A hlavně spoléhat na sílu týmu.“

Jenže defenzivní přístup k závodění Pogačarovi moc nejde, radši útočí a přiznává, že některé etapy ho ještě lákají. Zejména úterní. etapa s cílem na Bocca della Selva a patnáctá etapa s cílem v Livignu. Tým UAE Emirates ovšem nebude kontrolovat všechny horské etapy natolik, aby je Pogačar mohl vyhrát. A dokonce uprchlíkům dodává naději na na další možný úspěch: „Růžový dres bych mohl na chvíli předat nějakému jezdci mimo první desítku.“

Článek byl převzat ze serveru www.roadcycling.cz