Představení naší ambasadorky Evy Vrabcové Nývltové

Narodila jsem se v Trutnově, kde jsem žila až do roku 2017 a pak jsme se s manželem přestěhovali do malého domečku v Hradci Králové. Máme úžasnou fenku Bellu, která s námi sdílí vše a je to naše "první dítě". V roce 2020 se nám narodila dcerka Adéla a od letošního jara máme doma ještě kocoura Škubánka :)

Startovala jsem 6x na Mistrovství světa v klasickém lyžování (poprvé již v devatenácti letech) a 3x na ZOH. Nejlepším individuálním umístěním je 5. místo ZOH v Sochi.

KS: V únoru 2023 jste oznámila konec závodní kariéry, co dnes děláte? Jaké máte aktivity?
Ano, bohužel jsem musela ze zdravotních důvodů ukončit běžeckou kariéru. Běh ale stále miluji, bohužel ale už půl roku běhat nemůžu téměř vůbec. Ale baví mě pomáhat jiným běžcům :) A naštěstí mám úžasnou rodinu - skvělého manžela a dcerku, naši samojedí fenku Bellču a v květnu nám doma nechala cizí kočka u baráku kotě (kocourka), takže máme veselo a doma je to hodně akční. Ale tím spíš jsem šťastná, že jsem objevila cyklistiku. Odmala jsem kolo nenáviděla, ale díky kamarádům jsem si našla cestu k horskému kolu a baví mě to. Baví mě posouvat svoje hranice, učím se kolo ovládat a co si budeme povídat... chybí mi i závodění, takže si ráda objedu závody, i když ne s ambicemi na vítězství.

KS: Jste typ, který potřebuje neustále něco dělat, nebo si užíváte volno?
Dříve jsem lenošila ráda, teď to ale neumím. Když nemám co dělat, tak ta nuda je pro mě nesnesitelná. A hlavně, potřebuju pohyb, pročistit si hlavu a rozproudit krev. Stále platí, že den bez sportu jakoby nebyl. Ale jinak si ráda sednu k hezkému filmu nebo knížce.

KS: Pokud vím, máte cca 3 roky starou holčičku. Užíváte si mateřství?
Teď ano a plnými doušky. Hned 14 dní po narození Adélky jsem se vrátila k tréninku a chtěla jsem se vrátit na profesionální sportovní úroveň a svoje hranice ještě posouvat. Dodneška z toho mám výčitky, že jsem se jí nevěnovala na 100%. Teď si to užívám. Dopoledne chodí do školky, já se jedu projet na kolo a pracuji a odpoledne pak máme pro sebe. Po večerech a v noci pracuji. A ten čas strávený s Adélkou je skvělý. Teď už je s ní opravdu zábava, a navíc se už naučila jezdit na kole, takže je pro mě skvělá náplň vzít ji na projížďku na hradeckou cyklostezku a můžu se vedle ní lehce proklusnout. Už zvládne tak 6 km, takže si tyto vyjížďky užíváme spolu. Nebo o víkendu v létě jsme vyrazily na cyklovýlet. Má sedačku na řídítkách a celou cestu co jedeme, tak nadšeně povykuje.

KS: Jakého svého sportovního úspěchu si ceníte nejvíce?
Těch je asi víc. Ale určitě 5. a 11. místo na ZOH, 3. ME v maratonu v dodnes platném národním rekordu, 7. místo na New York Marathon, 6. místo v celkovém hodnocení na Tour de Ski, 9. a 10. místo MS v klasickém lyžování. 14. MS v maratonu, 8. místo ME v půlmaratonu.

KS: Jako jedna z mála jste se účastnila letních i zimních OH. Které jsou z vašeho pohledu lepší? Pojí se to s nějakou zajímavou vzpomínkou?
To se asi takhle nedá říct. Každé jsou krásné. Samozřejmě největší zážitek bylo slavnostní zahájení (to jsem si bohužel užila jen jednou v Turíně - ono je to vzhledem k závodům strašně složité se účastnit zahájení, takže později jsem si to už nedovolila a plně se soustředila na závody), navíc v Turíně se na mě přijeli podívat rodiče, takže Turínské hry byly pro mě splnění snu, po kterém jsem toužila již od dětství. Vancouver, krásná příroda. Sochi - 5. místo, povedlo se mi rozjet českou štafetu a předávat z prvního místa. To bylo fantastické!!! Pak přišlo Rio a to pro mě bylo něco naprosto neočekávaného. Splnit limit na maratonu? A ještě doběhnout 26.? Úžasné. Navíc olympiáda v Riu pro mě měla ještě jedno kouzlo. Byly to jediné hry, kde opravdu bydleli všichni sportovci dohromady. To jsem si užila nejvíc. No a na Tokio, na to bych radši zapomněla. Byli jsme tam jak ve vězení, nesměli jsme z hotelu ani vyjít. Navíc moje zdravotní problémy a "zabalený" závod. Pro mě největší ostuda. Vždycky jsem říkala, že závody se nebalí a pak jsem to udělala na Olympiádě. To si neodpustím nikdy. Ale fakt to nešlo, ta bolest byla nesnesitelná.

KS: K tomu se váže další otázka, co vás, nyní už jako bývalou vrcholovou sportovkyni, baví více - atletika (běh) nebo klasické lyžování nebo jiná sportovní aktivita?
Každopádně běh!!! Ale našla jsem si horské kolo a to mě nyní naplňuje. Baví mě zkoušet projíždět techničtější úseky a posouvat svoje hranice. Vždycky jsem se hrozně bála a vždycky jsem chtěla kolo umět ovládat. Navíc jsem si v cyklistice našla nové přátele. Klasické lyžování mě aktuálně nebaví vůbec. Jen když je krásný sníh, čerstvě najeté stopy a sluníčko,... to si pak užiju i to lyžování :) Letos se chystáme s kamarádkou na pár dní do Toblachu, to je můj lyžařský ráj, takže tam se těším i na lyže.

KS: A poslední otázka, řekněte nám něco, proč jste se rozhodla stát ambasadorkou Koloshop.cz? :-)
Protože cyklistika je moje nová vášeň a vlastně i celá rodina jsme v kole našli novou zálibu a společnou činnost. A letos v létě na Lipno Sport Festivalu jsem si povídala s lidmi z Koloshop.cz a líbilo se mi, jak jsou nadšení do sportu a umí šířit radost dalším, umí poradit s výběrem toho, co lidé potřebují a milují svoji "práci". Hned po návratu jsem Adélce objednala kolo, které si tam vyzkoušela. A já mám tak nějak pořád potřebu šířit radost z pohybu.

Eva, ambasadorka Koloshop.cz