Extreme Bike Most vrátil Terezu na startovní čáru

Ráno v den závodu jsme vyrazili na Hipodrom vyzvednout čísla, rozehřát se a šli na start. Vyprovodila jsem tátu na 62 km dlouhou trať a pak jsem se musela nějak zabavit během dlouhého čekání na svůj 35km závod. Na delší trať jsem se zatím neodvážila, ale na seznamu přání určitě je. 

Čekání mi dalo prostor k naježdění pár úseků a rozehřátí se. Čas startu se neúprosně blížil, a tak jsem se šla řadit na startovní rošt. Společně s kategorií Gravel, která zahajovala závod s námi, celkem nastoupilo okolo 250 závodníků. Osobně bych řekla, že se účast od mého posledního startu dost snížila, ale i tak je skvělé, kolik se nás sešlo.

Jak už zmiňovala ve svém reportu Klára, jet Extrém v blátě je doopravdy extrém a boj o přežití. Na víkend závodu ale vyšlo krásné počasí a i přesto, že byla trať lehce prašná, jelo se mi skvěle.

Kdo někdy Extrém Bike zažil, tak ví, že hned po startu je několik rovinatých pasáží, kde se to dá pořádně rozjet. Já se chytla hned na startu jednoho závodníka, který si s tím nelámal hlavu a hned od začátku jel raketové tempo. To mi vyhovovalo prvních deset kilometrů, ale pak jsem se rozhodla jet si podle sebe. 

Cesta utíkala rychle. Když jsem se dostala na Matyldu věděla jsem, že už to sice není daleko, ale kopce teprve čekají. Celou dobu mi za zády funěl jeden ze závodníků, který k mé smůle nechtěl vůbec střídat. 

Na posledních 5 km je snad nejhorší stoupání z celého závodu. Člověk už je myšlenkami v cíli, ale pak přijede pod táhlé stoupání a nohy se mu zastaví. To se stalo i v mém případě, kdy na řadu přišla bolest zad a následné křeče do kolen. Na pomoc mi ovšem přijel kolega Petr, který mě celý kopec hnal kupředu a já na bolest úplně zapomněla. 

Demotivující pro mě celou dobu bylo, že jsem míjela jen samé chlapy a na těch šest žen už jsem bohužel nestačila. I tak jsem byla se svým 2. místem v kategorii spokojená a určitě se těším na další ročník tohoto legendárního závodu.

Jestli jste na vážkách zkusit alespoň krátkou trať, tak doporučuji všemi deseti. Terén není tak náročný, jen možná v pár pasážích by měl být člověk na pozoru. Atmosféra celého závodu však stojí za to a bylo fajn vidět i pár Koloshop dresů při startu obou kategorií.

Tereza Matúšová, Koloshop.cz