Běžecký závod Trail del Marchesato v Itálii ze série UTMB index race

Trail del Marchesato je každoroční trailový běžecký závod, který se koná v oblasti Finale Ligure v Itálii. Stejnojmenné městečko je malé, ale kouzelné. Leží na italském Riviera di Ponente v oblasti Ligurie na pobřeží Středozemního moře. Je známé nejen svou krásnou přírodou, ale také historií a kulturou. Poblíž najdete také větší města jako Savona a Alassio. Destinace si získala oblibu u turistů, kteří hledají kombinaci pláží, historických památek a outdoorových aktivit.

Závod Trail del Marchesato nabízí několik tras s různými délkami a převýšením:

• Ultra Trail del Marchesato: 60 km s převýšením 3000 metrů
• Sentiero Ermano Fossati: 38 km s převýšením 2200 metrů
• Mini Trail del Marchesato: 16 km s převýšením 1000 metrů

Trasy závodu vedou malebnou krajinou, která zahrnuje útesy, jeskyně a nádherné výhledy na moře. Já se s trailovými závody stále seznamuji, tento byl můj teprve druhý, proto jsem si vybrala trasu 38 km.

Nazula jsem své oblíbené a velmi spolehlivé trailové běžecké boty Saucony Peregrine 14 a vyrazila na závod!

Nejhezčí, ale i nejtěžší běžecký závod

Startovalo se v neděli v 8:30 ráno z městečka Finalborgo, celou noc byl v okolí šílený vítr, který nás doprovázel až na start. Naštěstí nás to v závodu až tak moc nelimitovalo a vítr v průběhu dne ustupoval. Azurová obloha a slunce dala celé akci to největší kouzlo.

Hned ze startu jsme na prvních pěti kilometrech nastoupali 500 výškových metrů, kde jsme cestou spatřili zříceninu hradu Castrum Perticae, nebo jeskyni Grotta Pollera. Následně nás čekal sestup skoro 300m na zhruba dvou kilometrech, kde jsme seběhli ke krásnému kostelu Madonna delle Grazie, od kterého nás čekalo další těžké stoupaní přes 200 výškových metrů na dalších dvou kilometrech.

Uběhli jsme něco málo přes devět kilometrů a následoval prudký, zhruba tři kilometry dlouhý sestup (přes 300 m) k první občerstovačce do vesničky Calvisio, kde nás čekalo ovoce, čokoláda, salámy, sýry a různé druhy nápojů. Já při tomto běhu neměla moc chuť, takže jsem si teméř na každé občerstvovačce dala kostičku čokolády, kelímek Coca Coly a preventivně banán kvůli křečím.

U tohoto seběhu jsem pravděpodobně na nějakém úseku špatně šlápla a poranila si tak koleno. Přestože závod byl velmi náročný, já energie měla dost, ale bohužel mě koleno od této chvíle začalo velmi limitovat v sebězích. Jakmile se nějaký na trase blížil, hlavou se mi honily myšlenky o ukončení, bolelo to a já nemohla běžet, jak umím.

Další stoupání bylo na čtyřech kilometrech asi 400 výškových metrů. Úseky se stoupáním byly náročnější, neboť jsme “běželi” přes místa, kde jsme lezli po kamenech, či skalkách, na některých úsecích jsme si museli pomáhat lany, chvílemi byl terén typu ferraty. Na fotkách pod článkem uvidíte, s čím jsme se museli popasovat - nic podobného jsem v životě ještě neabsolvovala.

Třetí seběh vedl k druhé občerstvovačce, která byla zhruba na devatenáctém kilometru, čili v půlce závodu, nacházela se ve vesničce Vezzi Portio, lidé na občerstvovacích stanicích byli vždy moc milí a ochotní, na tomto místě byla k dispozici také lékařská první pomoc - bohužel i tady občas dochází ke zranění, jako téměř na všech závodech.

Další čtyři kilometry jsme nastoupali necelých 400 výškových metrů přes vesničku Boragni až do obce Orco, cestou jsme proběhli jeskyní, která se jmenuje Strapatente. V jeskyních byly vždy povinné čelovky.

Čtyři kilometry sestupu skoro 300 metrů nás vedli do obce Feglino, kde jsme se mohli osvěžit vodou ze studny. Odtud jsme na dalších třech kilometrech nastoupali 300 metrů. Mně už chvílemi v těchto náročných kopcích docházely síly, ale krásná krajina, fanoušci na trati a ostatní závodníci odvedli skvělou práci a dodali chuť pokračovat. Zbývá posledních deset kilometrů, které ale opravdu neměli konce, koleno bolelo víc a víc a já měla obavu, že závod nedokončím a že také velmi riskuji své zdraví.

Třicátý kilometr byl ve vesničce Cianassi, kde byla poslední občerstvovací stanice, včetně další lékařské pomoci. Tady jsem musela zatnout zuby a doběhnout zbylých osm kilometrů do cíle přes ještě další dvě stoupání a finální ostrý seběh přes nádhernou zříceninu Castel Gavone zpět do Finalborga do cíle.

Jak šťastná jsem byla, když jsem probíhala cílovou uličkou, kde postávalo spousty fanoušků, kteří povzbuzovali každého ze závodníků.

Mohu říct, že tento závod byl teda jeden velký a divoký mejdan! :) Patří mezi mé nejtěžší, ale zároveň byl jeden z nejhezčích, pro mě tohle byla obrovská zkušenost a já se moc těším na další svůj trailový závod. Třeba to bude opět jeden z UTMB index race. Že jste tuhle zkratku ještě neslyšeli? Nebojte se, hned to napravíme.

UTMB index a slavný ultramaraton UTMB Mont-Blanc

UTMB (Ultra-Trail du Mont-Blanc) je jeden z nejprestižnějších a nejtěžších ultramaratonů na světě, který se koná každoročně v okolí Mont Blancu, což je nejvyšší hora Alp a probíhá v několika  zemích - Francie, Švýcarsko a Itálie. První ročník se konal v roce 2003. Hlavní závod UTMB měří přibližně 170 km s převýšením více než 10 000 metrů. Závod začíná a končí ve městě Chamonix ve Francii.

Další kategorie jsou:

• CCC (Courmayeur-Champex-Chamonix): 100 km
• TDS (Sur les Traces des Ducs de Savoie): 145 km
• OCC (Orsières-Champex-Chamonix): 56 km
• PTL (Petite Trotte à Léon): týmový závod (do 300 km)

Aby se někdo mohl zúčastnit UTMB, musí splnit určitá kvalifikační kritéria, která zahrnují účast na jiných ultramaratonech a získání bodů v kvalifikačních závodech. Také je strop pro počet účastníků, závod tedy není pro každého. Nevěště ale hlavu, UTMB pořádá celou sérii závodů všude po světe na přenádherných místech. Za účast si připisujete body a váš UTMB index pak umožní sledovat umístění v rámci žebříčku běžců, kteří se UTMB série účastní.